Zdraví je cesta ......

Každá duše má svůj osud, který si vybrala, předtím než se reinkarnovala do lidského těla. Osud vlastně znamená cestu, která vede od narození po smrt. Do této cesty si duše vybrala rodinu, příbuzné, kamarády, školu, práci, děti, nemoci, vztahy, nehody. Vše co je v osudu, je daný.

Osud nelze změnit, ale dá se oddálit anebo se dá zmírnit. To znamená, že pokud duše si vybrala například nehodu a ten člověk se to dozví vědomě dřív než se nehoda má státi, pak ten člověk tím, že je upozorněn a vědomě o tom ví, tak to může zmírnit tím, že vysílá signály a pak se může zachránit. Odnesou to však materiální věci, ale člověk bude žít. Tento osud si člověk pamatuje i minulé životy do 5 let po narození. Pak vše zapomene a žije podle toho, v jaké vyrůstá rodině.

Takže tím, že on o tom už vědomě neví, jaký si vybral osud, tak si může dávat do té linie různé překážky, dalo by se to přirovnat ke stromu, který je rozvětvený a ty větve si člověk vytvoří sám vlastním egem. Na ty různé větve a větvičky mají vliv i rodiče okolí atd. Na nevědomé bázi si duše může tyto překážky vytvářet z toho důvodu, aby se duše rozvíjela a poučila se a to jsou vlastně ty zkoušky vytvořené životem. Záleží na každém z nás, jak takový osud přijme.

Pokud duše osud nezvládne a je pod nátlakem vlastního ega, pak se musí znovu po smrti reinkarnovat do jiného těla, aby dokončila to, co si za osud dala. Pak je také možné a stává se, že dítě, které se narodí tak zemře předčasně, anebo velmi brzy. A to z toho důvodu, že duše došla k cíli.